La Russie a lancé une guerre honteuse contre l’Ukraine.     Soutenez l’Ukraine !
  • Rita Dakota

    Запалкі → translittération

Partager
Taille de la police
Paroles originales
Permuter les langues

Запалкі

Падымаю аскепкі зноў, я зьбіраю сваю любоў
Зьберагаю таму, хто б здолеў утрымаць яе ў руках.
Калі ўсё ты не зразумеў – я губляю з табой спадзеў,
Забіваю сябе я тую, у якой
скуголіць страх.
Захінае каханьня роў, я губляю сваіх сяброў,
Каплі зь вейкаў у акіян салёных крыўдаў для мяне.
Ды змаганьне ідзе за нас, я ў
двубоі апошні раз,
Я змарную сябе, што ведаў ты, хай Бог даруе мне!
 
Страчу я вобраз свой, адлюструю яго пабітымі вокнамі,
У астрог затулю, я каханьне спалю запалкамі мокрымі.
Дзень і ноч – усё ўнутры, выбірай і бяры: туга самавітая…
Кім ёсць я?!
 
Жарсьці сэрцаў у цішыні ты
вачыма не захіні,
Альбо я па вугольлі босая прайду ў апошні раз.
Дотык вуснаў ідзе сьмялей, словы жорсткія як алей.
Дык пастаў ты выразна кропку ў гісторыі пра нас.
Мне балюча, а можа не, працягні катаваць мяне,
Бо з табою ці безь цябе – я бяда, я бяда!
На імгненьне слабою стаць, дай нагоду цябе кахаць,
Я зьнішчаю тады сябе, якая чуе, што ня так!
 
Страчу я вобраз свой, адлюструю яго пабітымі вокнамі,
У астрог затулю, я каханьне спалю запалкамі мокрымі.
Дзень і ноч – усё ўнутры, выбірай і бяры: туга самавітая…
Кім ёсць я?!
 
Падымаю аскепкі зноў, я зьбіраю сваю любоў,
Зьберагаю таму, хто б здолеў утрымаць яе ў руках.
Калі ўсё ты не зразумеў – я губляю з табой спадзеў
Забіваю сябе я тую, у якой
скуголіць страх.
 
translittération

Zapalki

Padymaju askiepki znoŭ, ja źviraju svaju liuboŭ
Źbierahaju tamu, chto b zdolieŭ utrymać jaje ŭ rukach.
Kali ŭsio ty nie zrazumieŭ - ja hubliaju z taboj spadzieŭ,
Zabivaju siabie ja tuju, u jakoj
skuholić strach.
Zachinaje kachańnia roŭ, ja hubliaju svaich siabroŭ,
Kapli ź viejkaŭ u akijan salionych kryŭdaŭ dlia mianie.
Dy zmahańnie idzie za nas, ja ŭ
dvuboi apošni raz,
Ja zmarnuju siabie, što viedaŭ ty, chaj Boh daruje mnie!
 
Straču ja vobraz svoj, adliustruju jaho pabitymi voknami,
U astroh zatuliu, ja kachańnie spaliu zapalkami mokrymi.
Dzień i noč - usio ŭnutry, vybiraj i biary: tuha samavitaja...
Kim iosć ja?!
 
Žarści sercaŭ u cišyni ty
vačyma nie zachini,
Aĺbo ja pa vuhoĺpi bosaja prajdu ŭ apošni raz.
Dotyk vusnaŭ idzie śmialiej, slovy žorstkija jak aliej.
Dyk pastaŭ ty vyrazna kropku ŭ gistoryi pra nas.
Mnie baliuča, a moža nie, praciahni katavać mianie,
Bo z taboju ci bieź ciabie - ja biada, ja biada!
Na imhnieńnie slaboju stać, daj nahodu ciabie kachać,
Ja źniščaju tady siabie, jakaja čuje, što nia tak!
 
Straču ja vobraz svoj, adliustruju jaho pabitymi voknami,
U astroh zatuliu, ja kachańnie spaliu zapalkami mokrymi.
Dzień i noč - usio ŭnutry, vybiraj i biary: tuha samavitaja...
Kim iosć ja?!
 
Padymaju askiepki znoŭ, ja źviraju svaju liuboŭ
Źbierahaju tamu, chto b zdolieŭ utrymać jaje ŭ rukach.
Kali ŭsio ty nie zrazumieŭ - ja hubliaju z taboj spadzieŭ,
Zabivaju siabie ja tuju, u jakoj
skuholić strach.
 
Commentaires